Nedávno jsem se zamýšlela nad jednou oblastí, kterou moje duše v tomto životě zkoumá. Tou je strach. Víme, že máme různé typy strachu - o přežiti, z nepřijetí, selhání, ponížení atp. Jsme tudíž experti na tuto emoci a máme v ní velké zkušenosti a poznatky. Zkoumáme ji ze všech stran - vědecky, teoreticky, prakticky. Zjišťujeme, co dělá v mozku - v těle, jaký vliv má na jednotlivce i celou společnost.
Dokonce to je přání některých duší tuto emoci intenzivně prozkoumávat, až se dostanou k víře a důvěře.
No, dobře strachu - jsi tady s námi od počátku - jsi součástí našich instinktů a díky tobě jsme leccos přežili. Díky! Díky!
Takže když zase přijdeš, vybíráme si, že už nemusíme říkat, že se “strašně bojíme” ( někdo se bojí tě mít)můžeme říkat, že tě sice máme, ale zárověn zkoumáme a zjišt´ujeme, jak ovlivňuješ náš život - naše kroky, volby, naše trávení, naše sny, atd.. A vzhledem k tomu, že intimní poznání tvého učení je touhou mnoha duší, které chtějí tímto získat další specializaci a kvalifikaci, jsí vítán, přijímáme tě a rozhodně se tě nezbavujeme.
Díky tobě získáváme ve tvém učení moudrost a novou kvalifikaci v tom, jak se dostat do své síly, žít naplno bez amnéz hlubokého odpojení se od Zdroje.
